www.svedsketanky.cz

  • •Zvětšit velikost písma•
  • •Výchozí velikost písma•
  • •Zmenšit velikost písma•

Čínská automobilka Geely převzala Volvo, zaplatila 1,5 miliardy dolarů

Ford se prodejem švédského Volva zbavil svého posledního evropského výrobce luxusních vozů. Čínská automobilka Geely za něj zaplatila 1,5 miliardy dolarů (okolo 28 miliard korun). Transakci, která je dosud největším čínským převzetím zahraniční automobilky, již posvětila jak Evropská komise, tak čínská vláda. 


Kompletní přesun do Číny, kde Volvo již částečně působí, zatím nehrozí. Z hlediska výroby se tak v dohledné době nic nezmění. Podle původních informací měla cena dosáhnout až 1,8 miliardy dolarů, uhrazenou sumu tak s velkou pravděpodobností doplní ještě další platba. Ford, jediná velká americká automobilka, která se v krizi vyhnula bankrotu, tak dokončil prodej všech svých evropských výrobců luxusních aut.

S ním začal již v roce 2007, kdy za nezveřejněnou částku prodal skupině investorů vedené bývalým šampionem v rallye Davidem Richardsem automobilku Aston Martin. Ta vyrábí výhradně luxusní sportovní vozy, v nichž se proháněl například filmový James Bond. O rok později prodal Ford indické firmě Tata dalšího britského výrobce aut, tentokrát však terénních Land Roverů. Indický průmyslový magnát za ikonickou značku off-roadů zaplatil 2,4 miliardy dolarů.

Odprodej Volva byl pro americký koncern logickým krokem, neboť švédský podnik byl naposledy v černých číslech v roce 2005, kdy vykázal zisk před zdaněním 377 milionů dolarů. Zpátky do plusu by se Volvo mohlo vrátit ovšem už letos, neboť za první dvě čtvrtletí hospodařilo se ziskem.

Zbavení se koule na noze ze švédské oceli však pro Ford bylo bolestivé. V roce 1999 totiž automobilku koupil za 6,5 miliardy dolarů (v té době zhruba 233 miliard korun).

 

Úzké vazby zůstanou

"Situace Geely vůbec není jednoznačná. Problémy Volva nejsou ještě zažehnány," uvádí pro Bloomberg analytička výzkumné agentury IHS Rebecca Lindland. Podle ní je sice nyní Volvo na dobré cestě z problémů, bude ale záležet na tom, jak si "sedne" čínská kultura výroby aut s precizním přístupem Švédů.

Jejich vozy totiž dlouhodobě platí za nejbezpečnější a za jedny z nejspolehlivějších. Což je naprostý opak těch čínských, které selhávají v nárazových testech a jejichž kvalita se měří zcela odlišným metrem.

Do čela nového Volva byl novými akcionáři zvolen Stefan Jacoby, který v minulosti vedl například americkou pobočku skupiny Volkswagen. Pod jeho vedením musela divize německé automobilky začít na konci osmdesátých let šetřit, propouštět a uvést na tamní trh modely specificky vytvořené pro Ameriku. A právě tyto zkušenosti bude nové Volvo potřebovat.

Z pohledu výroby se prozatím nebude nic měnit. Například kompletní přesun do Číny, kde Volvo již částečně vyrábí, v dohledné době nehrozí. Jak ředitelství, tak dvě stávající továrny zůstanou na starém kontinentu.

I nadále bude švédsko-čínský podnik odebírat zásadní komponenty, například motory a části karoserií, od Fordu. Ten také kupujícímu přislíbil "vývojovou a technologickou" podporu nejméně na další tři roky. Po tuto dobu bude například moci Volvo pokračovat ve výrobě vozů pro asijský trh v čínské továrně Fordu. Poté by už produkce měla přejít do nové fabriky, již Geely hodlá postavit.

To, že produkce v Číně v budoucnosti poroste na úkor Evropy, je zřejmé – Čína je od loňska největším automobilovým trhem světa a výroba vozů je v ní několikanásobně levnější. Průměrný měsíční plat dělníka v automobilce v Číně je nyní v přepočtu kolem 6 000 českých korun. Ve Švédsku je to 55 tisíc korun.